Manuál barvení vlasů
OBJEVOVÁNÍ BAREV
Barvení vlasů bylo od nepaměti chápáno jako královna mezi službami profesionálních salónů krásy.
Muži i ženy svou barvou vlasů ukazují osobnost, přirozenost a krásu své tváře. Barva se může přizpůsobit naší osobnosti nebo nám pomoci vytvořit novou, pomůže nám objevit nové způsoby vyjádření. Ať už je bohatá, plná, nádherná, nebo jen jemná, tlumená a v náznacích, barva dává našim vlasům nový život a odkrývá nové podoby naší tváře, zvýrazňuje některé aspekty, jiné zakrývá.
Z pohledu ženy je barva extrémně důležitá, vkládá v ni vysoká očekávání, která však nejsou vždy splněna. Průzkum trhu dokonce ukázal, že mnoho žen není spokojeno se službami, které jim poskytuje jejich kadeřník.
Toto jsou nejběžnější důvody:
Současný výsledek není stejný jako ten minulý;
Barva není vždy stejnoměrná;
Trvalost barvy není uspokojivá.
Takové hledání osobní image ze strany mnoha žen vedlo k tomu, že se barvy na vlasy dostaly na pulty maloobchodníků, objevily se v prodejnách léčiv, drogériích, parfumeriích a supermarketech, kde jsou k dostání různá lákavá balení za snížené ceny.
Jenže, jak je známo, tyto trendy zpomalily rozvoj barvení v salonech ve prospěch barvení po domácku, jehož výsledky se s těmi profesionálními nedají srovnávat.
Nyní si pojďme promluvit o barvách z pohledu kadeřníka.
Jak ho chápeme my, barvení neznamená jen nanesení barvy. Kadeřník musí především vědět, jak provádět ty nejjednodušší operace, jako je barevné tónování nebo přeliv, ale i komplexnější činnosti, jako je vytvoření barevných proužků bez odbarvení, melírování nebo zesvětlování a odbarvování.
Celkově lze říct, že dnes se více než kdy jindy musí profesionálové snažit o nejlepší možné výsledky barvení, což z něho dělá tu jedinou skutečnou zkrašlovací péčí pro vlasy.
Zároveň se musí všichni profesionální výrobci barev snažit, aby zákazníci znali specifické vlastnosti jejich produktů a také požadavky, které musí dodržet, aby se dočkali optimálního výsledku.
Doufáme, že Vás bude čtení tohoto manuálu bavit a přejeme Vám hodně úspěchů ve Vaší práci!
VLASOVÁ STRUKTURA
Vlas je tvořen zejména z keratinu - proteinu.
Další složky, které obsahuje, jsou voda, uhlohydráty, lipidy,
minerály a vitamíny.
Na průřezu lze vlas rozdělit do tří vrstev. Jsou to: kutikula, dřeň a vlasový kortex.
Kůra tvoří vnější část vlasu. Je tvořena z bezbarvých šupinek a má ochrannou funkci. Velmi dobře se snáší s vodou a má schopnost roztahovat se nebo smršťovat pokud absorbuje nebo uvolňuje vodu.
Vlasová dřeň je kanálek v centrální části vlasu. Je tvořena z kulatých buněk. Funkce dřeně není známa. Někdy není přítomna po celé, a to i u vlasů, které jsou jinak naprosto normální.
Kortex tvoří asi 85% váhy vlasu. Je tvořena z mnoha keratinových buněk, které jsou umístěny paralelně přes sebe. Keratinový protein obsahuje asi 19 aminokyselin, které jsou zase tvořeny kombinací čtyř hlavních atomů: vodíku, dusíku, kyslíku a síry. Jednotlivé aminokyseliny jsou navzájem spojeny peptidovými vlákny, a tvoří řetězec známý jako polypeptidový řetězec, který probíhá celou délkou vlasu. Několik těchto řetězců je spojeno a tvoří vlasové vlákno. Polypeptidové řetězce jsou také spojeny příčně třemi typy vazeb: disulfidovými, vodíkovými a iontovými,
Disulfidová vazba - je tvořena silnou přitažlivostí mezi dvěma atomy síry v aminokyselinovém cystinu. Tato vazba je extrémně silná a může být zničena pouze chemicky, činidly s redukujícím chemickým složením.
Vodíková vazba -je mnohem slabší než disulfidová vazba, ale je také důležitá pro vlasovou strukturu, protože je přítomna ve vysokém počtu. Tuto vazbu lze snadno rozpojit pomocí vody a také mechanickým působením. Během sušení vlasů je vazba naformována do nového tvaru, který má ale relativně krátkou životnost.
Iontová vazba - je nazvána takto, protože obsahuje kladné nebo záporné náboje (ionty), kterými je spojena. Tato vazba je relativně silná - dá se rozpojit alkáliemi.
PŮVOD PŘIROZENÉ PIGMENTACE
Na světě nejsou dva lidé s přesně stejnou barvou vlasů.
Jakkoliv to může znít neuvěřitelně, je to skutečně pravda a dokazuje s jak nekonečnou fantazií příroda pracuje na nás všech. Dává nám do vínku vlasy, které mají specifické vlastnosti i barvu.
Ale jak k tomu všemu dochází?
Barva vlasů je způsobena Melaninem, látkou, která tvoří vnitřek vlasového folikulu procesem zvaným tyrozinóza. Je to komplexní biochemická reakce, která zahrnuje transformaci amino kyseliny: Tyrozinu.
Melanin, který vzniká v cibulce, buňky zvané Melanocyt. Tam je uložen ve formě Eumelanocytu (černý pigment) Pheomelaninu (červený / žlutý pigment) nebo kombinace obou typů. Zrnka obsahující tyto pigmenty se ukládají v kůře vlasu, zatímco kutikula zůstává průhledná.
Množství, rozložení a tvar těchto zrnek, stejně jako typ pigmentu, který obsahují, společně vytváří mnoho přírodních odstínů, se kterými se setkáváme každý den a které se zkušený profesionální kadeřník snaží osvěžit nebo dokonce zlepšit.
Když se omezí chemické reakce ve vlasech a produkce Melaninu klesá, začnou se objevovat první šedé vlasy. Není žádný způsob, jak tento proces přirozeně zvrátit, ale díky barvení vlasů je možné znovu obnovit jejich původní lesk.
VNÍMÁNÍ BARVY
Dozvěděli jsme se, jak vzniká přírodní barva vlasů.
Ale jak je možné, že vidíme konkrétní barvu?
Jak to, že vlas vypadá rezavější nebo blonďatější?
Abychom to vysvětlili, odvoláme se na fyziku zraku.
Přirozené světlo a jeho frekvence
Slunce, jako nejsilnější přírodní žárovka, je bezpochyby zdrojem bílého světla, ale my můžeme vidět jen malou část jeho vlnění: ve skutečnosti nás sluneční svit zasahuje ve formě vibraci, jejichž frekvence lze měřit. Určité frekvence světla odpovídají jednotlivým barvám, zatímco jiné nejsme schopni okem vnímat. Například ultrafialové nebo infračervené světlo. Každá barva v chromatickém spektru má svou vlnovou délku, nejkratší je u fialového světla a nejdelší u červeného.
Každý objekt zasažený slunečním světlem zadržuje celé nebo část záření, protože jeho molekulární složení dovoluje absorbovat některé frekvence a jiné ne.
Když je všechno světlo pohlceno objektem, vypadá jako černý.
Když je všechno světlo odraženo, vypadá jako bílý. Pokud je část světla odražena a část pohlcena, pohlcující část bude mít určitou barvu. Barva objektu je ale i výsledkem vlnových délek, které nejsou pohlceny objektem. Na tomto místě musí být také řečeno, že představa barev je subjektivní: všichni vidíme svět kolem nás díky speciálním nervovým spojením v oku, známým jako tyčinky a čípky.
Čípky reagují na silné světlo a obsahují tři různé proteiny, díky nimž jsou citlivé k červené, žluté a modré. Tyčinky naopak jsou citlivé k slabému světlu a díky tomu perfektně využitelné pro noční vidění.
Informace získaná díky těmto buňkám je předána do mozku, který ji zpracuje a přetvoří ji do formy přijatelné pro naše smysly. Proto je možné říci, že barva sama o sobě neexistuje, náš mozek ji vnímá díky tomu, že dokáže zpracovat přijaté obrazy.
Naše vnímání barvy je také ovlivněno zkušenostmi a naším zvykem vidět věci stále stejně. To je jeden z důvodů, proč mozek odmítá spojit si obrazy s barvami, které jsou pro ně netypické.
Je pro nás obtížné přijmout neobvyklé barvy, aniž bychom se je instinktivně nesnažili opravit.
Zkušenost nám také umožňuje vidět barvy stejně i při jiném světle, protože oko a mozek kompenzují změny. Toto však neplatí vždy, například pod neonovými světly. Tato světla totiž neobsahují celé spektrum barev, takže výsledek je zkreslený a oko není schopno zachytit skutečný odstín barvy.
Proto se kadeřníkům nedoporučuje používat neonová světla v salónech, obzvláště tam, kde se věnují barvení.
PRINCIPY KOLORIMETRIE
Vše, co musíme udělat, abychom si osobně ověřili existenci chromatického spektra jednoduchým testem, je nechat projít bílé sluneční světlo trojbokým hranolem a sledovat, jak se láme do jednotlivých odstínů barevného spektra.
Tento experiment poprvé provedl vědecky Newton v roce 1676, ale můžeme se s ním setkávat i při sledování každodenních věcí.
Kdo nikdy neviděl, jak se na každodenních předmětech objevuje barevná duha; třeba na skleněném popelníku, když ho položíte na stůl do cesty slunečním paprskům?
Opačný efekt, který však nelze tak snadno sledovat: kdybychom chtěli přeměnit uspořádání barev, které takto získáme, museli bychom je nechat projít přes spojné čočky a navíc bychom získali zase bílé světlo.
doplňkové a základní barvy...
Výše popsané experimenty nám ukazují tyto informace:
Barvy jsou známé jako doplňkové, pokud jejich přidáním získáme bílé světlo.
Jsou naopak známé jako základní, když produkují černé nebo barevné světlo.
Všechny barvy předmětů jsou základní, protože dokážou absorbovat všechny světelné paprsky kromě těch, které mají jejich barvu.
základní a odvozené barvy...
Barvy používané umělci a kadeřníky se dělí na základní a odvozené a barvy třetího řádu. Základní barvy jsou červená, žlutá a modrá. Jsou to čisté barvy a nelze je namíchat.
Když je smícháme dohromady, základní barvy absorbují všechny barvené frekvence světla a vytvoří černou. (obr. 1)
Když je kombinujeme navzájem ve stejném poměru, vzniknou odvozené barvy - oranžová, fialová a zelená takto:
modrá +žlutá =zelená
modrá+červená=fialová
červená+žlutá=oranžová
(obr. 2)
Odvozené barvy jsou světlejší, pokud je umístíme vedle jejich protější základní nebo odvozené barvy. Pokud je smícháme, získáme přírodní barvu (hnědou).
Když smícháme základní a odvozené barvy, získáme tyto barvy třetího řádu:
modrá + zelená = zeleno-modrá
modrá +fialová = fialovo-modrá
červená + oranžová = oranžovo-červená
červená + fialová = fialovo-červená
žlutá + oranžová = oranžově-žlutá
žlutá + zelená = zeleno-žlutá
Barevné odstíny, které se navzájem neutralizují a jejichž smícháním vznikne přírodní barva (hnědá), nazýváme opačné nebo doplňkové barvy.
Následující Oswaldova hvězda je grafickým znázorněním, které jednoduše ukazuje základní a odvozené barvy a také definuje opačné nebo doplňkové barvy. (obr. 3)
teplé a studené barvy...
podle toho, jaký vizuální dojem v nás barvy vzbuzují, rozdělujeme barvy na teplé a studené.
Červená, žlutá a oranžová jsou teplé barvy a pro kadeřníky jsou odstíny, které tyto barvy obsahují (například zlaté, měděné a červené) také teplé.
Modrá, zelená a fialová jsou studené barvy, stejně tak odstíny jako popelavá, béžová a mahagonová.
Nicméně každá barva se mění podle toho, v jakém odstínu je použita, může tak být teplá i studená. (obr.4)
Závěr k užívání barev v salónech
Pravidla kolorimetrie by měla být základní znalosti, jak pro výběr barvy tak pro její upravování.
Například pokud jsou vlasy zákazníka příliš zlaté, je možno aplikovat stejně silnou barvu na bázi fialové, která neutralizuje nadbytek teplých tónů.
Při barvení mají studené tóny tendenci převažovat, zatímco při odbarvování jsou odstraněny jako první. Studené barvy mají tendenci tmavnout, zatímco teplé barvy světlají.
Pohled na „Oswaldovu hvězdu" nám také pomáhá pochopit, jak se barvy mění během odbarvování, od modré až po barvy, které postupně blednou.
Pokud chceme udělat opak, tedy obnovit barvu vlasů, které nemají svůj původní pigment, musíme postupovat opačně a přidat vlasům pigment a obnovit tak jejich stav.
S ohledem na principy kolorimetrie lze vytvořit nebo opravit jakoukoliv barvu naprosto bezpečně. Proto musí mít každý kadeřník, který se chce stát prvotřídním odborníkem na barvení vlasů, perfektní znalost těchto principů a musí vědět, jak je aplikovat v jednotlivých situacích, ke kterým může v salónu dojít.
STUPNICE PH
Hodnota pH vyjadřuje úroveň kyselosti a zásaditosti roztoku.
Tato hodnota se měří pomocí srovnávací stupnice, které se říká pH stupnice. Pohybuje se od 0 do 14 s tím, že 7 je hodnota neutrální.
Jediný roztok, který je pH neutrální, je voda.
Pokožka a vlasy mají pH 5.5/6.5, což znamená, že jsou mírně kyselé, což jim dává odolnost vůči zásahům vnějších vlivů.
Některé profesionální vlasové produkty, například trvalá ondulace, má zásadité pH, aby měla výraznější vliv na vlasy.
Zásadité pH vlastně upravuje vlasovou strukturu, otvírá ho a dovoluje tak látkám proniknout hlouběji do vlasu.
Výrobky s kyselým pH naopak uzavírají vlas, čímž mu dávají lesk, usnadňují jeho česání a obnovují jeho normální stav.
JAK FUNGUJÍ BARVY
Jak už bylo uvedeno, vlasový průmysl nabízí kadeřníkům obrovské množství výrobků pro vytvoření nebo obnovení barvy nebo pro zakrytí šedin.
Existuje mnoho metod aplikace, ale v podstatě jsou tři typy barev.
Bezperoxidové dočasné barvy
semi-permanentní barvy (přelivy)
trvalé barvy neboli barvy s použitím oxidantu
BEZOXIDOVÁ DOČASNÁ BARVA
Toto je nejjednodušší metoda pro ty, kdo mají o použití barvy pochybnosti, a může také přilákat mladší zákazníky, kteří mají zájem o profesionální radu ohledně změny jejich barvy vlasů, ale nechtějí být omezeni trvalou barvou.
Jak je jasné z jejich názvu, dočasné barvy mají kratší trvanlivost, asi 4-5 mytí, nezesvětlívají, nekryjí šediny, i když mohou skrýt šediny v případě, že jejich podíl je ještě malý a jsou rovnoměrně rozmístěny.
Dokáží vytvořit nové odlesky nebo zdůraznit přirozenou barvu, protože se dobře váží na keratin ve vlasech. Dočasná barva je známá také jako přímá barva, protože pigmenty, které obsahuje, jsou velké a už ve chvíli aplikace jsou obarvené (nemusí se tedy ničím aktivovat) a zachytí se přímo v kutikule.
Kvůli svým vlastnostem se dočasné barvy aplikují na čisté, ručníkem prosušené vlasy.
Pokud jsou vlasy obzvlášť citlivé nebo byly již chemicky upravovány (např. trvalou ondulací), je třeba věnovat větší pozornost tomu, jak dlouho barvu necháme působit. Můžeme dobu zkrátit na polovinu, čímž se vyhneme příliš silnému účinku a tak příliš intenzivnímu výsledku.
SEMI-PERMANENTNÍ BARVY (přelivy)
Tento typ barvy má delší životnost (6-8 mytí) a stejně jako předchozí barva i tato neumožňuje zesvětlení. Nicméně, na rozdíl od dočasných barev, pigmenty jsou na začátku bezbarvé a vyžadují ke spuštění procesu speciální aktivátor. Jakmile se smíchají s aktivátorem, pigmenty se aktivují a protože jsou velmi malé, proniknou do vlasové kutikuly. Semi-permanentní barvy mají dlouhotrvající účinek, mohou být použity na vytvoření nových odlesků nebo k zamaskování i velkého množství šedých vlasů.
Díky těmto vlastnostem je rádi používají jak zralejší zákazníci, kteří chtějí zakrýt první známky šedin, tak mladší zákazníci, kteří chtějí, aby jejich barva vydržela déle.
Z tohoto pohledu je přechod na semi-permanentní barvy téměř automatický po vyzkoušení dočasné barvy, pokud chceme zákazníka zasvětit do specializovanějších technik a zároveň prodloužit trvanlivost.
Před aplikací je třeba vlasy umýt a vysušit. Tím se zabrání tomu, aby mastnota a vlasové produkty zabránily řádnému probarvení vlasu. Barvení trvá obvykle mezi 20 a 30 minutami, ale lze ho zkrátit na polovinu v případě jemných a poničených vlasů. Tím se zabrání příliš vysokému účinku.
Na konci procesu je vhodné použít speciální šampon a odstranit veškeré zbytky barvy z vlasů.
BARVENÍ POMOCÍ OXIDANTU
Říká se jim tak, protože jejich jednotlivé součásti sami o sobě nemohou fungovat, je nutné je „spustit" použitím oxidačního procesu.
Tento typ barvy je schopen trvale změnit barvu vlasů. Nabízí širokou paletu barev a zvýrazňovačů, které jsou buďto již připravené k použití nebo je lze namíchat z existujících odstínů. Umožňují zesvětlení až o 4 odstíny a perfektní pokrytí jakéhokoliv množství šedin.
Tento typ barvy obvykle používají stálí zákazníci, kteří se pravidelně vrací do salónu, kteří chtějí změnit svou přirozenou barvu vlasů.
Tyto barvící produkty se skládají ze dvou součástí: barvy a oxidantu.
Barva se skládá z:
základ - to může být gel, krém nebo olej, a je nositelem pigmentu.
pigment - barvící látky, které jsou zpočátku velmi malé a bezbarvé. Když ji aktivuje oxidant, zvýší se jejich počet, převezmou barvu a změní původní barvu tím, že utkví na vlasové struktuře. Lze je rozdělit na základní a odvozené.
zásadité látky - amoniak se běžně používá k otevření šupinek vlasové kutikuly a k eliminaci kyselého prostředí, čili k podpoře okysličení.
ošetřující složky - navrací jemnost a elasticitu vlasů.
oxidant se naopak skládá z:
základ - tekutina, v podobě gelu nebo krému, která usnadňuje aplikaci, je nositelem oxidačních látek.
oxidační látky - obvykle hydrogen peroxid. Jejich přítomnost je obvykle vyjádřena procentním podílem nebo koncentrací (vol.), podle následujícího přehledu:
3% = 10 vol. 6% = 20 vol. 9% = 30 vol. 12%= 40 vol.
Oxidační látky slouží k odpaření amoniaku, čímž vznikne zásadité prostředí. Tím zesvětlí původní pigment a okysličí syntetické pigmenty. Ty se rozrostou a zachytí mezi vlasovými mikrovlákny.
stabilizační látky - používají se k udržení stabilní úrovně kyslíku tak, aby se neodpařil.
ošetřující složky - ošetřují a restrukturalizují vlasy, navrací jim jemnost a elasticitu.
Jak fungují trvalé barvy
Trvalé barvy působí v kortexu a potřebují dostatečný čas na to, aby z počátečního stavu prošly radikální změnou. Je proto třeba dopřát oběma součástem barvící směsi (barvě a oxidantu) dostatečný čas. Tyto součásti se míchají těsně před použitím.
Během prvních 15 minut amoniak otevře vlasové šupinky, což umožňuje penetraci pigmentu. V témže okamžiku zesvětluje kyslík původní pigmenty, odstraňuje je a umožní tak syntetickým pigmentům proniknout mezi vlasová mikrovlákna.
Mezi 15 a 30 minutami je zesvětlování a okysličování v plném běhu. Pigmenty převezmou požadovanou barvu a zvýší se jejich počet. Tím vznikne chemická a fyzická vazba na vlákna a pigmenty se na ně trvale naváží.
Proto má tento typ barvy tak kvalitní pokrytí (velké molekuly barvy uvnitř vlasového vlákna) a je tak odolný při mytí. Mezi 30 a 40 minutami barvení je aktivita pigmentů ukončena a dosáhnou maximální velikosti. Ve stejnou chvíli začíná ošetřovací fáze barvení. Úspěšné barvení tedy záleží i na délce této fáze, ve smyslu získaného odstínu a intenzity, trvalosti, zakrytí šedin a z pohledu kosmetického efektu.
TECHNICKÁ DIAGNOSTIKA
Výsledek barvení záleží také na fyzických vlastnostech vlasů, jako jsou:
Pórovitost - schopnost vlasů absorbovat více či méně látky.
Šedý vlas je nejméně pórovitý, zatímco citlivé nebo narušené vlasy přijímají barvu nejlépe. Zároveň ale výsledek u druhé skupiny není dost trvalý. Pórovitost je obvykle nižší blíže k pokožce, kde je vlas mladší. Je vyšší směrem ke konečkům, kde byl vlas vystaven více úpravám. Chemické ošetřování nevhodnými látkami, vystaveni slunečnímu světlu bez dostatečné ochrany, špatné používání vysoušeče nebo příliš horké tepelné zdroje; to všechno jsou faktory, které zvyšují citlivost vlasů a zvyšují pórovitost.
Struktura - síla nebo průměr vlasu. Dělí se na jemné - střední - silné
Pevnost - opak pórovitosti, znamená jak obtížně se látky dostávají do vlasu.
DOPORUČENÍ PRO ŘÁDNOU BARVÍCÍ PÉČI
Především pro barvy používající oxidant
Vždy je velmi důležité, aby kadeřník pečlivě provedl i přípravnou fázi, protože výsledek záleží na celé sérii operací. Před aplikací barvy je třeba stanovit co nejpřesněji:
|
Výběr barvy a způsobu, jak ji vytvoříme - to je důležité, protože tato činnost nejen zaručuje správný výsledek, ale zároveň nám pomáhá udržet si pravidelného zákazníka.
Technická diagnostika - kadeřník se musí ujistit o stavu vlasů, zjistit jejich pórovitost, strukturu a pevnost.
Kadeřník musí také probrat se zákazníkem jeho předchozí zkušenosti s barvením a zjistit, o co má zájem.
Test sensitivity - velice důležitý, i když někdy nepatří k obvyklé péči; zákazník se musí cítit chráněn.
Příprava barvy- kadeřník musí pečlivě dodržovat instrukce výrobce, aby se vyhnul případným problémům.
Aplikace - vždy aplikujte barvu na suché, neumyté vlasy. Hlavu rozdělte na 4 části. Barva by se měla aplikovat tak, aby prameny byly důkladně a rovnoměrně nasáklé. Tím lze zajistit náležité probarvení.
V případě šedých vlasů (i v malém množství) je třeba začít s aplikací zepředu. V opačném případě se začíná od týla, protože to je oblast, kde jsou vlasy nejodolnější. Vyhněte se typické chybě, kdy se s aplikací začíná kolem obličeje, kde jsou vlasy nejvíce pórovité a riskujete nerovnoměrný výsledek.
Při aplikaci barvy poprvé, na nebarvené vlasy, by měla být barva aplikována nejdříve na prameny a konečky, v případě potřeby i s vyšším stupněm oxidantu (30/40 vol.). Nechte barvu působit asi 20-25 minut, pak připravte novou směs s použitím nižšího stupně oxidantu (20 vol.) a aplikujte na kořínky.
Asi po 20 minutách působení aplikujte zbytek směsi v misce na celou hlavu, předtím ale odstraňte přebytečnou barvu z předchozí aplikace. Poslední fáze by měla být měřena od druhé aplikace na kořínky a bude trvat asi 40 minut.
Stručně řečeno, v případě první aplikace na průměrně dlouhé vlasy (20/25 cm), je celková doba barvení asi 70 minut na prameny a konečky a asi 40 minut na kořínky.
Při retušování (dobarvování), aplikujte nejdříve na kořínky a pak se rozhodněte ohledně aplikace na prameny a konečky podle toho, jestli jsou vybledlé. Barva by se měla rozetřít na prameny a konečky pomocí aplikačního v kartáčku a ne pomocí hřebenu, pokud to není speciálně vyžadováno.
Doba barvení - vždy dodržujte uvedené doby aplikace. Už jsme si vysvětlili, jak dlouho trvá molekulám barvy, než se řádně rozvinou a to nelze urychlit. Z tohoto pohledu se také doporučuje vyhnout se použití tepelných zdrojů, pokud to není speciálně vyžadováno.
Mytí - před mytím šamponem nakapejte do vlasů pár kapek vody a masáží vytvořte s barvou emulzi. To pomůže eliminovat barvící činidlo a sníží riziko podráždění pokožky. Nakonec šampon umožní odstranit barvu a dodává barvě vlasů lesk.
Udržování - úkolem moderních, dobře informovaných kadeřníků je vysvětlit svým klientům, jak doma udržovat barvu zářivou a intenzivní pomocí speciálních produktů. Tuto chvíli může salon také využít k prodeji vhodných produktů.
ZESVĚTLOVÁNÍ
Zesvětlovací síla odbarvovače záleží zaprvé na alkalitě a době barvení a jen trochu na koncentraci užitého peroxidu. Ten musí být pečlivě zvolen , aby se zabránilo zbytečnému zvýšení citlivosti vlasů.
Zesvětlovací operace se dělí na:
Zesvětlování a jemnější zesvětlování (čištění povrchu)
Zesvětlování je proces, který se používá k postupnému zesvětlení původní barvy a připravuje vlasy na novou barvu. Zesvětlovací látky produkují asi 2 odstíny zesvětlení. Pokud je požadováno vyšší zesvětlení, doporučuje se provést dvě po sobě následující aplikace. Zesvětlení probíhá rozrušením pigmentů.
Pro urychlení zesvětlovačů se používají přísady jako amoniak, které zesilují oxidant a ten poté pracuje rychleji. Zpočátku se odkryje pigment v keratinové struktuře a je postupně rozrušen až do úplného odstranění. Proces dále pokračuje dalším rozrušováním pigmentů, až je dosaženo požadovaného výsledku. Ten bude světlejší než původní barva, ale bude mít nové odlesky. (obr. 1)
Jemnější zesvětlování (čištění povrchu) naopak zesvětluje uměle vytvořenou barvu. V tomto případě jsou postupně odstraňovány umělé pigmenty, někdy úplně. Tato operace se zejména používá k odstranění předchozí barvy a poté ji nahrazuje nová. Je to někdy také jediný způsob, jak to provést, protože platí, že „barva nelze odstranit barvou".
Pigmenty se vždy zesvětlují ve stejném postupném pořadí, projdou přes fázi tmavě červené, červené, oranžovo-červené, oranžové, oranžovo-žluté, žluté. Abychom dosáhli poslední fáze, je třeba nechat zesvětlovací látky působit dostatečně dlouho. Používají se stejné směsi jako při zesvětlování, ale na rozdíl od něho se používá oxidant s nižší koncentrací a potřebuje delší dobu působení.
Aplikace zesvětlovací látky
Vždy na suché, neumyté vlasy, poté co si rozdělíme vlasy na 4 části.
Na rozdíl od trvalých barev aplikaci zahajujeme vždy na týlu (při zesvětlování se samozřejmě nemusíme obávat procenta šedin) a látka se aplikuje na prameny a konečky.
Necháme působit a poté aplikujeme znova, tentokrát také na kořínky a pak znova na prameny a konečky (zesvětlování je rychlejší u kořínků, kvůli teplu, které vydává pokožka hlavy; proto se na tuto oblast nanáší zesvětlovač až po pramenech a konečcích).
Při dobarvování aplikujte jen na kořínky.
Doba působení je většinou definována podle typu produktu a kadeřníkových zkušeností a je třeba předem pečlivě ověřit, abychom se vyhnuli nechtěným výsledkům. Zesvětlovací produkty mají maximální dobu působení, po ní už nezesvětlují, ale vzrůstají značně agresivní vlivy na vlasy.
Z tohoto důvodu je nesmyslné pokračovat s nekonečným působením, protože přehnaná nebo nevhodná doba působení, stejně jako nesprávná diagnostika nebo příprava, jsou nejčastějšími důvody neúspěšného zesvětlování.
Moření
Někdy, když jsou vlasy moc silné, tvrdé nebo mají velmi pevně uzavřené šupinky (tyto vlastnosti se obvykle vztahují k velmi tmavým vlasům), barvící látky se nemohou dostatečně uchytit a tím pádem správně fungovat. Proto může být nutné předpřipravit vlasy tak, že použijeme 20 vol. peroxid, rozetřeme ho do vlasů pomocí vatového tamponku, bez zvláštního soustředění na rozmístění. Necháme chvíli působit a můžeme nanášet barvu. Nebo můžeme v případě potřeby na pár minut použít čepici než začněme s aplikací konečné barvy. Tím bude moření peroxidem ještě efektivnější.
Před-pigmentace
Tato příprava je vhodná v případě, že vlasy jsou extrémně namáhané nebo poničené po používání příliš agresivních produktů, jako například po opakovaném odbarvování nebo používání vysoké úrovně zesvětlování.
Tento typ vlasů neakceptuje barvu nebo ji absorbuje velmi neobvyklým způsobem tak, že se vytvoří fleky, skvrny a stíny.
Zároveň je možné se pomocí pre-pigmentace vyhnout šednutí barvy, získat světlejší odstíny a zajistit, aby jemné barvy byly stálejší.
Pro pre-pigmentaci musí být vždy použity teplé odstíny, jako červená, měděná nebo zlatá. Proces je velmi snadný: jednoduše vezměte barvu (o jeden tón světlejší než je třeba) a bez míchání s oxidantem ji aplikujte přímo na vlasy a konečky. Abyste podpořili uchycení barvy v těchto oblastech, kde je obvykle slabší, vmasírujte ji prsty, vždy ale pamatujte na rukavice. Na dokončení této operace není třeba žádný další čas a můžete tedy přistoupit k aplikaci příslušné barvící směsi.
Líbil se vám článek? Doporučte nás!