Více informací a fotografie použití přístroje naleznete zde.

Povrch kůže člověka měří v průměru 2m2. Její celková hmotnost přitom činí 10 až 12kg.Každý centimetr čtvereční kůže obsahuje cca:
Kůže představuje v mnoha ohledech přímé spojení mezi námi a okolním světem. Přitom plní četné, životně nezbytné funkce:
Lidská kůže se skládá ve směru zevnitř ven z 3 hlavních vrstev:
Zrohovatělá vrstva sama působí jako ochranný pancíř proti mechanickým a tepelným vlivům. Přesto se pokožka chrání ještě více. Na zrohovatělé vrstvě leží povrchový film z potu, kožního mazu (sebum) a bakterií: Hydro-lipidový film, který je označován také jako ochranný kyselý plášť. Se svou mírně kyselou hodnotou pH 5 -5,5 má funkci "ochranného pouzdra". Dokáže omezeně neutralizovat zásadité a kyselé látky, a chrání tak pokožku před poškozením.

Zdravá pokožka se průběžně obnovuje sama. Během cca 30 dní se přitom z kožních buněk, které se nově vytvořily v pokožce, stanou buňky zrohovatělé vrstvy a jako velmi malé, pouhým okem neviditelné buněčné balíčky na povrchu pokožky odloupnou. Tento normální proces tvorby nových buněk a jejich odlupování je v případě výskytu lupů narušen. Je vědecky prokázáno, že u lidí, kteří mají lupy, se pokožka obnovuje každých 20 dní - tedy o třetinu rychleji. Buňky se pak dostanou na povrch kůže příliš rychle a zde se jako větší svazky buněk - jako destičkovité, viditelné lupy - oddělí.
Při výskytu lupů se zárodečná flóra kůže dostala z rovnováhy. Zárodečná flóra je důležitý faktor pro zdraví pokožky. Skládá se z mikroorganismů, jako jsou bakterie a kvasinky, které žijí na pokožce a dokonalým řídicím systémem jsou udržovány v rovnováze. V případě predispozice k tvorbě lupů se počet kvasinek "Pityrosporum ovále" a jejích druhových zástupců procentuálně zvýší a vede k zesílenému dělení buněk. Tak dochází k tvorbě lupů. Aby se dělení buněk dostalo opět do normálu, musí být počet kvasinek Pityrosporum ovále a jejích poddruhů snížen a zárodečná flóra musí být znovu uvedena do rovnováhy. Laboratorní testy prokázaly, že jedna účinná látka proti lupům nedokáže ve stejné míře zredukovat různé druhové zástupce Pityrosporum ovále. Pro maximální potlačení všech původců lupů je nutná kombinace účinných látek proti lupům s širokospektrým účinkem.
Je nutno rozlišovat mezi lupy s klinickým stavem podobným lupům v případě velmi citlivé pokožky. Kvůli nízké vlhkosti vzduchu, dochází například v zimních měsících ke snížení obsahu vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a tím ke zvýšenému vysychání pokožky a k citlivým reakcím, pocitu pnutí a svědění. Jemné lupy v důsledku suché, citlivé pokožky poznáte podle velmi suché, citlivé pokožky, ze které se uvolňují velmi jemné lupy a to pouze dočasně.

Zdravé vlasy rostou průběžně po léta. Negativní vlivy způsobují předčasné zastavení růstu vlasů a vedou k involuci kořenů vlasů. Důsledkem je vypadávání vlasů.
Zdravé vlasy rostou ze zdravé pokožky, jejíž cévy jsou odpovědné za optimální zásobování kořenů vlasů živinami. Kromě toho mohou být dodávány zvnějšku přes pokožku účinné látky, které optimalizují udržení zdraví vlasů a jejich růst, a tím zamezují jejich vypadávání.
Rozlišujeme mezi reverzibilními (tzn. vratnými) a ireverzibilními (tzn. nevratnými, nebo pouze těžce vratnými) formami.
Ireverzibilní (androgenetické) vypadávání vlasů
Androgenetické vypadávání vlasů se projevuje proměnou konečného ovlasení hlavy na lanugo. Tuto formu vypadávání vlasů vyvolávají mužské pohlavní hormony (androgeny). Nejdůležitější roli hrají v tomto případě dva androgeny, a to testosteron a od něho odvozený dihydrotestosteron. Enzym, 5 – alfa - reduktáza, přeměňuje testosteron na dihydrotestosteron a způsobuje v hlavní míře androgenetické vypadávání vlasů. Androgenetické vypadávání vlasů se může, i když vzácněji, vyskytnout i u žen. Až do začátku přechodu se projevuje většinou jako difuzní prořídnutí v oblasti středního temene a nevede k úplné plešatosti, nýbrž téměř vždy k více či méně silnému prořídnutí vlasů.
Reverzibilní (dočasné) vypadávání vlasů
Všechny typy reverzibilního vypadávání vlasů, s výjimkou kruhovitého vypadávání vlasů, se vyznačují difuzním (tzn. po celé hlavě rovnoměrným), nepozorovatelným až výrazným řídnutím vlasového porostu.
Příčiny mohou být: trvalý stres; těhotenství; užívání léků; infekce; nedostatek vitaminů; podvýživa; mechanické vnější působení
Ztráta pokrývky hlavy, ať už úplná, nebo jen částečná, jistě není ničím potěšujícím, ať už jste muž nebo žena. Není tedy divu, že již první vypadávající vlasy nám přidělávají nejednu vrásku na čele a nezřídka i budí ze spaní. Proti padání vlasů je ale možné se alespoň částečně bránit - stačí jen vědět, jak na to. A právě s tím vám poradí následující řádky.
Příčin padání vlasů je celá řada, některé z nich ovlivnit nemůžete, jiné ale ano. Mezi nejčastější z nich patří vliv mužských pohlavních hormonů a hormonální antikoncepce, akutní onemocnění či operační zákrok, kožní choroby, špatný krevní oběh, těhotenství a kojení, náhlý úbytek hmotnosti, diabetes, poruchy štítné žlázy, ale i v dnešní době tolik populární stres, špatná výživa a nedostatek některých vitamínů, ale dokonce také mechanické namáhání vlasů (stahování a nadměrné česání vlasů), poškození vlasů chemickými barvami, trvalou a častým mytím vlasů nevhodnými šampóny.
Léčba se odvíjí vždy od příčiny vypadávání vlasů, takže je jich rovněž velká spousta. Mezi základní skupiny příčin ale patří vliv mužských pohlavních hormonů (léčí se lokální aplikací minoxidu či transplantací vlasů, u žen orálně užívanou antikoncepcí), mechanické zatížen vlasů (snadným řešením je odstranění příčiny, popř. i psychoterapie), infekce (odstraní se přípravky proti mikroorganismům) anebo ložiskové vypadávání vlasů související s poruchou buněčné imunity (pomůže aplikace intradermálních kortikosteroidů, imunomodulace a PUVA terapie). Informace o veškerých procedurách včetně odborného poradenství týkající se vhodnosti pro vaši konkrétní situaci vám ochotně poskytne jakékoliv spolehlivější vlasové centrum.
Kromě zákroků odborníků ale samozřejmě existuje celá řada mírnějších a i přírodnějších metod. Základem je úprava životosprávy a dodržování zásad racionální výživy. Klíčem k úspěchu je strava bohatá na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo a obiloviny, bílé maso, semínka a oříšky, doplnění nedostatku vitamínů a minerálů, ale také používání pokud možno přírodních šampónů a barev na přírodní bázi. Od věci není ani občasná detoxikace organismu a posilnění imunity.
Vlasy již dávno neplní v našem životě pouze funkci krytí a termoregulace, naopak značná, a snad nebudu přehánět, když řeknu, že dokonce primární, je jejich role společenská.
Vlasy chrání kůži naší hlavy proti slunečnímu záření a fyzickému poškození, ovšem porost lidského těla hraje také nezastupitelnou roli v sociální a sexuální oblasti. Důkazem je například i rituální holení hlav křesťanských či buddhistických mnichů, ostříhané hlavy vězňů a vojáků, nebo nekrácené vlasy a vousy Sikhů.
V současném moderním světě se stala péče o vlasy i ochlupení nedílnou součástí denní hygieny, ale dokonce i módy, a s ní spojené reklamy. Není tedy nakonec nijak udivující, že jakákoliv nemoc či změna přirozených kadeří má důsledky na námi vnímanou kvalitu života. Rozhodně by se péče o vlasy neměla stát žádnou posedlostí a jejich případný nedostatek důvodem k depresím, zanedbávání si však rovněž nezaslouží. Jednoduše, zlatá střední cesta bude tou pravou trefou do černého.
Stále více lidí si stěžuje na svědění, pocit pnutí na pokožce a na její zarudnutí. Příčiny spočívají v mnoha vnitřních i vnějších vlivech.
Vnější vlivy:
Vnitřní vlivy:
U citlivé pokožky na hlavě je zrohovatělá vrstva - ochranná bariéra kůže - propustnější pro dráždivé vnější vlivy, a proto plní svou ochrannou funkci pouze nedostatečně. Vlivy, jako teplo, chlad nebo chemikálie, mohou pronikat bariérou hluboko do kůže. Pokožka pak reaguje záněty, zarudnutím, svěděním a pocitem pnutí. Citlivost pokožky se může měnit v závislosti na ročním období. V zimě je pokožka výrazně citlivější než v létě, neboť v důsledku nižší vlhkosti vzduchu se snižuje i obsah vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a dochází ke zvýšenému vysychání pokožky. Suchá pokožka je obzvlášť ohrožena. Má sklon reagovat citlivě, neboť bariéra zrohovatělé vrstvy je schopna plnit svou funkci pouze tehdy, pokud je dostatečně zásobována vlhkostí.
Mazové žlázy pod pokožkou se nacházejí po celém těle, na hlavě jsou však obzvlášť velké a četné. Produkují sebum (maz), který se přes okraj vlasového folikulu dostává na povrch kůže, kde zřídne, a může se tak rychle šířit. Rychle se mastící pokožka vzniká, jestliže jsou mazové žlázy nadměrně aktivní, což vyvolává obzvlášť intenzívní "mazotok". Tento jev se nazývá seborea. Mastná pokožka se pozná podle olejovitého, mastného lesku pokožky i při častém mytí vlasů
Pro zpomalení maštění potřebuje pokožka čištění, které účinně absorbuje nadbytečný tuk, aniž by však docházelo k dráždění pokožky a stimulaci mazových žláz.
Sníš o krásném účesu, jenže tvoje vlasy visí zplihle jako mokrá sláma? Tak to je nejvyšší čas s tím něco udělat! Je na čase začít se o ně dobře starat a uvidíš, že jejich stav se hodně tychle zlepší. Máme pro tebe pár triků, jak s minimálním úsilím získáš maximálně krásné vlasy.
Myj vlasy tak často, jak je potřeba. Není pravda, že šampon zvyšuje jejich maštění. Dobře vybraný prostředek je nepoškodí ani při každodenním používání.
Během mytí nepoužívej moc horkou vodu, ta totiž povzbuzuje činnost mazových žláz. Nejlepší je mírně teplá nebo jen vlažná voda. Nedrhni si pokožku hlavy moc silně a neškrábej ji nehty. To totiž také způsobuje rychlejší maštění. Vlasy si oplachuj skutečně důkladně, protože zbytky kosmetických prostředků dráždí pokožku. Studená voda na konec mytí stáhne mazové žlázy. Mokré vlasy opatrně vytři ručníkem, ale nedrbej je rychlými pohyby, jak máš možná ve zvyku dělat.Používej hodně řídké hřebeny. Vlasy si samozřejmě češ, ale nepřeháněj to, protože každé pročesání hřebenem nebo kartáčem rozvádí maz po vlasech. To stejné se děje, když si s vlasy hraješ nebo po nich přejíždíš dlaněmi.
STRES - NEMOC - ZTLOUSTNUTÍ - MĚSÍČKY - TĚŽKO STRAVITELNÁ JÍDLA